GLOSA Proč jsem odmítl funkci manažera spojení filharmonie a divadla

Zastupitelstvo města na konci loňského roku rozhodlo o dalším postupu v transformaci a budoucím fungování Moravské filharmonie a Moravského divadla. Jedním z prvních následných kroků bylo obsazení pozice tzv. manažera spojení. Přijatá důvodová zpráva anticipovala, že rada města nabídne tuto pozici současným ředitelům těchto institucí.

Z pohledu zřizovatele a naplňování jeho záměru se jistě jedná o logický krok, protože kdo jiný než dosavadní ředitel ví o té které instituci nejvíc. Ne už tak z pohledu samotného ředitele.

Od počátku se všechny strany – politická reprezentace, veřejnost odborná i laická, subjekty a aktéři angažovaní i jen pozorující, ale i samotní zaměstnanci, vzácně shodují na jednom: Ať už bude rozhodnutí o dalším fungování obou institucí jakékoliv, vždy to bude (a musí být) rozhodnutím ryze politickým. Ostatně v systému a prostředí zastupitelské demokracie je to tak i správně.

Myslím si, že funkce i počínání ředitele příspěvkové organizace by měly být zásadně apolitické. V zájmu organizace jako takové, ale i v zájmu samotného ředitele. A proto je vlastně dobře, že zřizovatel dal současným ředitelům na výběr, zda chtějí převzít funkci, která byla spolu s celým záměrem i procesem jeho naplňování navržena a schválena výlučně na politické úrovni. Ředitelé tak dostali možnost se rozhodnout, zda se dobrovolně stanou aktivním architektonickým prvkem politiky vytyčeného scénáře, anebo zůstanou věrni poslání, které jim ukládá duch zřizovací listiny a zejména koncepce, se kterou do konkurzu šli a ze které mají svůj mandát. A díky níž se také čas od času ocitají i v opozici vůči zájmům politické garnitury, když lobbují o vyšší podporu, bojují o maximální autonomii své organizace a usilují o její další rozvoj. Pokud by totiž ředitelé tuto možnost se dobrovolně rozhodnout nedostali, a funkce by jim byla mandatorním rozhodnutím uložena, vstoupili by do politické roviny celého procesu (zřejmě) nedobrovolně. Anebo by museli na své vize, cíle a koncepce rezignovat. A to nedobrovolně zcela jistě.

Jsem rád, že jsem nemusel rezignovat na své vize. Jsem rád, že nemusím dělat manažera spojení. Jsem rád, že jsem si mohl vybrat.