Lanýžové degustační menu

Žůrek: Chci, aby kultura a kreativita byly pilířem společnosti

Žůrek: Chci, aby kultura a kreativita byly pilířem společnosti

foto: FB Jana Žůrka

09. 12. 2020 - 09:50

Oblastí, kterou jako jednu z mnoha zasáhla koronavirová krize, je také kultura. Během podzimních voleb se na krajském úřadě vyměnilo vedení a radním pro kulturu se stal Jan Žůrek, dosavadní ředitel Divadla na cucky, který tak první vlnu pandemie sledoval z pozice šéfa divadla, druhou už zažil jako radní pro kulturu a památkovou péči.

HV: Jak koronavirus ovlivnil kulturní scénu v Olomouckém kraji?
Bezprostřední dopad se samozřejmě týkal stovek kulturních akcí, které se nekonaly, případně uzavření provozu muzeí, galerií, knihoven, divadel či koncertních sálů. Klíčová otázka je, jaké jsou dlouhodobé dopady koronaviru na kulturní scénu. Tady je patrný nerovný přístup k rozmanitým oblastem kultury ze strany státu. Zatímco někdo dosáhl na štědrou podporu, jiný se ocitá v ekonomicky složité situaci a jasně viditelné dopady zaznamenáme až v průběhu příštího roku. Ze strany Olomouckého kraje jsme se snažili o vstřícnost v případě projektů, které jsme podpořili dotací. A to formou uznatelnosti výdajů u nerealizovaných akcí a také možností přeložit nerealizované akce do roku 2021.

 
Rozdíl by jednoznačně v tom, že na druhou vlnu už byla značná část kulturní scény připravena a ukázalo se, jak flexibilní a kreativní umělci, festivaly i stálé scény umění být.
 
HV: Ty jsi ještě jako ředitel Divadla na cucky zažil první i druhou vlnu pandemie. Vnímáš mezi nimi v dopadech na kulturu nějaký rozdíl?
Rozdíl by jednoznačně v tom, že na druhou vlnu už byla značná část kulturní scény připravena a ukázalo se, jak flexibilní a kreativní umělci, festivaly i stálé scény umění být. Realizováno bylo pestré spektrum rozmanitých formátů v online prostředí, docházelo k inovativním propojením mezi fyzickým prostředí institucí a světem online a domnívám se, že řada těchto experimentů se v budoucnu bude ještě rozvíjet.

HV: Současná situace pro kulturní instituce přináší hlavně problémy. Přesto, je něco dobrého, co by si kultura v kraji z této doby mohla odnést?
Jednoznačně získává kulturní scéna zkušenost se svou odolností, schopností flexibilně reagovat a zejména v prostoru budování vztahu s publikem prostřednictvím digitálních nástrojů. Přestože v oblasti digitalizace kulturní aktéři často narážejí na technické limity, je to pro řadu z nich výzva a příležitost, jak se dostat k novému publiku a jak inovativně rozšiřovat spektrum svého působení.

HV: Mezi lidmi se během pandemických opatření rozmohla pomoc oblíbeným restauracím i dalším podnikům. Jak se dá pomoct divadlům a dalším kulturním institucím?
Kulturní stánky nabízejí předplatné, vouchery i dárcovské programy. Zapomínat by se nemělo ani na širší spektrum aktéru z kreativních odvětví, mezi něž patří například segment literatury. Knižní trh zasáhla druhá vlna koronaviru v nejméně vhodný okamžik, protože vydavatelé a knihkupci generují až 80 procent svého obratu v posledních dvou měsících roku. Je na nás, abychom jim v prosinci pomohli tím, že pod stromeček nadělíme jako dárky také knihy.

 
Chtěl bych, aby se kultura a kreativita staly skutečnými pilíři společnosti, a aby si širší spektrum obyvatel uvědomovalo její přínos.
 
HV: Stal ses radním pro kulturu v Olomouckém kraji. Kam bys chtěl tobě svěřenou oblast posunout?
Chtěl bych, aby se kultura a kreativita staly skutečnými pilíři společnosti, a aby si širší spektrum obyvatel uvědomovalo její přínos. Kreativní lidé posouvají náš region kupředu a činí z něj místo, ve kterém se dobře žije, což bychom si měli každý den připomínat. Rád bych do agendy krajského úřadu dostal téma kreativních průmyslů a usiloval o podporu a propagaci jak moderních forem umění, tak tradic a lidové kultury.

HV: Kraj šetří ve velkém, dotklo se to i akcí spojených s kulturou, třeba vyhlašování Cen kultury Olomouckého kraje. Proč jste akci zrušili?
Ceny v oblasti kultury byly záležitostí, kterou jsem po náročném a kulturně poněkud chudém roce 2020, vnímal jako zbytnou záležitost. Ceremoniál stál okolo milionu korun a domnívám se, že tato úspora mnohem více poslouží třeba v grantech pro spolky a kulturní organizace.

Další články