MOCH Lobster

GLOSA Proč nezapomenout na srpen 1968?

Proč nezapomenout na srpen 1968?

foto: Matouš Pelikán

22. 08. 2026 - 10:41

Mému tátovi bylo v srpnu 1968 patnáct let. S rodiči a sestrou byl právě na dovolené u moře v Jugoslávii, když do Československa vtrhla vojska Varšavské smlouvy. Nebyla to tehdy nijak výjimečná situace. Okupace zastihla v zahraničí mnoho československých rodin a před řadou z nich najednou stála otázka, na kterou se nedalo připravit: vrátit se domů, nebo zůstat?

Zůstat znamenalo zvolit si svobodu, ale zároveň opustit svůj domov, příbuzné, přátele, spolužáky a vlastně celý dosavadní život. Vrátit se znamenalo vydat se zpátky do okupované země, aniž kdokoliv věděl, co bude následovat. Nikdo tehdy netušil, že sovětská vojska zůstanou více než dvacet let. Nikdo nevěděl, jak rychle přijde normalizace ani jaká příkoří čekají ty, kteří se s nastupujícím režimem nebudou chtít smířit.

Táta se s rodiči nakonec vrátil. Když si dnes připomínáme srpen 1968, myslím právě na podobné příběhy. Na tisíce lidí, kterým během jediného dne vstoupily dějiny do osobního života a donutily je rozhodovat se mezi svobodou a domovem, mezi budoucností a lidmi, které měli rádi.

Dnes už víme, co následovalo. Oni to tehdy nevěděli. I proto má smysl si 21. srpen připomínat. Nejen jako datum okupace Československa, ale jako okamžik, který na dlouhá léta změnil život celé země – a především milionů konkrétních lidí a jejich rodin.

Další články