ROZHOVOR Miloslav Tichý: Chci, aby Olomouc byla městem, kde mohou všichni sportovat

Budoucnost Olomouce svým způsobem ovlivňuje každý z jejích zhruba sta tisíc obyvatel, i desítky tisíc dalších, kteří sem dojíždějí za prací či za studiem. Nejvýrazněji se však do kondice i budoucnosti města propisují rozhodnutí místních komunálních politiků a představitelů významných institucí. Pokračujeme v nepravidelném seriálu rozhovorů, v němž se chceme nejvýraznějších osobností ptát, jak své město vidí a co by mu rádi dali či vtiskli. Dnes jsme si povídali s Miloslavem Tichým, investičním náměstkem primátora města. 

Jste rodák ze Šternberka, dnes žijete s rodinou v Olomouci. Jaká životní cesta Vás přivedla do hanácké metropole a proč jste si pro život vybral právě Olomouc?

Bylo to trochu oklikou přes Zlín. Ve Šternberku jsem se narodil, absolvoval gymnázium, ale už v mládí jsem měl k Olomouci hodně blízko. Bydleli jsme na vesnici u Šternberka a do Olomouce jsme s rodiči, babičkou či kamarády dělali pravidelné výlety vlakem, později i autem. Jezdil jsem tady pravidelně i na brigády. A i když jsem po gymnáziu studoval na univerzitě ve Zlíně a byl tam tři roky na bytě, Olomouc mě pořád přitahovala víc. K tomu jsem zde potkal svou tehdejší partnerku, první rande jsme měli kde jinde než v ZOO na Kopečku. To už mi bylo jasné, že zakotvím v Olomouci, a do Zlína na vysokou budu jen dojíždět. Olomouc mě přitahovala tou atmosférou univerzitního města, energií a otevřeností. Pro kluka z vesnice to bylo, jako by se před ním otevřel celý svět. Později jsem si ještě navíc přidal studium práva na Univerzitě Palackého. To už jsem zde žil s rodinou.

Co Vás přivedlo k politice, zájmu o ni a posléze k rozhodnutí do ní aktivně vstoupit?

Asi navážu na předchozí otázku. Pro mou rodinu je Olomouc ideálním místem pro život – je dostatečně velká, aby nabízela kvalitní služby, školství, možnosti sportovat a kulturní vyžití, a zároveň si zachovává příjemnou hanáckou srozumitelnost a klidnější tempo. Vážím si toho, že můžeme žít právě tady, a i proto se snažím, aby se město dál rozvíjelo a bylo dobrým místem k životu pro všechny. To mohu dělat právě v komunální politice, takže asi tohle je ta motivace

Vašimi původními obory jsou marketing a právo. Pracoval jste v soukromých firmách i jako živnostník na vlastní pěst. V čem se práce v byznyse liší od práce v politice, co mají společného a jdou v politice zkušenosti z Vašeho předchozího působení zúročit?

Dlouho jsem také programoval, takže k tomu výčtu přidávám ještě práci v IT. Marketing, programování i právo mě naučily přemýšlet v souvislostech a hledat řešení, která jsou nejen správná, ale také srozumitelná a přijatelná pro lidi. V byznysu je vše orientováno na výsledek, čas jsou peníze a klient ocení kvalitu i spolehlivost. Politika má svá specifika – rozhodnutí se často rodí pomaleji, protože musíte hledat shodu napříč různými zájmy a názory. Na druhou stranu i tady je potřeba jasně komunikovat, dobře plánovat a být zodpovědný za výsledek. To jsou zkušenosti, které si z mého působení v soukromé sféře přenáším do veřejné služby. Naučil jsem se, že nestačí mít jen nápad, ale také jej dovést do konce, a to i v prostředí, kde je konkurence názorů možná ještě silnější než v podnikání.

V radě města máte na starosti investice a dotace. Lidé si jistě představí, že jste tím pádem odpovědný za stavby, které město provádí a získávání zdrojů pro jejich realizaci. Co všechno ale práce investičního náměstka obnáší?

Je pravda, že většina lidí si představí hlavně nové stavby nebo opravy, a to je určitě viditelná část naší práce. Já rozhodně nechci, aby pro mě realizace městských investic zůstávala jen věcí papíru a jednání od stolu. Považuji za důležité, abych stavby pravidelně navštěvoval, sledoval jejich průběh a viděl na vlastní oči jejich aktuální stav. Proto se účastním také kontrolních dnů na stavbách během jejich realizace a jednání výrobních výborů v průběhu projektové přípravy.

Role investičního náměstka je ale mnohem širší. Znamená to řídit s kolegy dlouhodobý rozvoj města, připravovat projekty s výhledem na roky dopředu a zajistit, aby investice dávaly smysl nejen ekonomicky, ale i z hlediska kvality života obyvatel. Patří sem například plánování dopravní infrastruktury, modernizace škol či sportovišť, obnova veřejných budov, udržování památek, ale i menší projekty, které lidé ocení v každodenním životě – od chodníků až po parky.

Velkou součástí je také práce s dotačními programy – umět včas připravit projekty, sladit je s pravidly a pak získat prostředky z evropských nebo národních fondů. Stručně řečeno, mým úkolem je zajišťovat, aby Olomouc fungovala nejen dnes, ale aby se rozumně rozvíjela i pro budoucí generace.

Komunální politika je široká oblast a zahrnuje všechny aspekty života ve městě, městské investice tedy mohou směřovat do řady oblastí. Je některá oblast, která je Vám osobně nejbližší, na kterou se soustředíte a máte v ní nejkonkrétnější cíle?

Sport je pro mě osobně velmi blízké téma. Jednak proto, že jsem sám od dětství sportoval a dodnes se snažím si na pohyb dělat pravidelně čas, ale hlavně proto, že sport nebo alespoň nějakou formu aktivního pohybu obecně vnímám jako obrovsky důležitou součást života. Nejde jen o vrcholové sportovce a velké kluby, které Olomouc samozřejmě dobře reprezentují, ale i o širokou základnu dětí a mládeže, o možnosti pro amatérské sportování a volnočasové vyžití. Chci, aby Olomouc byla městem, kde mohou všichni sportovat – ať už jde o nové sportovní areály, opravené školní tělocvičny, cyklostezky, workout nebo běžná hřiště u domu. Mojí ambicí je, aby investice do sportu nebyly vnímány jako luxus, ale jako dlouhodobá investice do zdraví a kvality života našich obyvatel.

Jak hodnotíte stav sportovní infrastruktury v Olomouci, kde vidíte její silná i nejslabší místa?

Máme u nás unikátní pás sportovišť navazující na parky, který se táhne od současné „plecharény“, přes plavecký stadion, tréninková hřiště, Andrův stadion až po sportovní halu Univerzity Palackého a to je cenné dědictví. Avšak myslím si, že otázce sportovní infrastruktury v Olomouci nebyla v minulosti věnována dostatečná pozornost. Jsou tu velké rezervy, ale snažíme se to rozhýbat. Už se podařilo udělat několik konkrétních kroků – například na zimním stadionu proběhly opravy, které umožnily jeho další provoz pro extraligový hokej. Na Andrově stadionu jsme za zhruba 15 milionů korun udělali nové osvětlení, aby splňovalo náročné standardy UEFA a mohl se zde hrát i evropský fotbal. Teď připravujeme stavbu malého zimního stadionu mezi velkým stadionem a letním plaveckým areálem. A kromě těchto našich projektů ještě vedeme jednání o podpoře výstavby multifunkční hokejové haly.

Dnes se hodně rozlišuje tzv. sport pro všechny a výkonnostní či vrcholový sport. Někteří politici preferují jen první oblast, jiní hledají vyvážený přístup. Jak se stavíte k této otázce?

Jasně, sport není jen o profesionálním hokeji a fotbalu – velkou pozornost si zaslouží i další sporty a menší sportoviště, která slouží školám, mládeži a široké veřejnosti. Tam máme dnes velké rezervy. Typickým příkladem je třeba školní hřiště na Lazcích – z původního oválu už skoro nic nezbylo a betonová plocha zarůstá trávou. Nebo profukující tělocvična na Základní škole Holečkova. Obě tato zařízení mají sloužit nejen školákům, ale i veřejnosti a sportovním oddílům. Myslím, že je důležité se tomu věnovat, hřiště a tělocvičny obnovovat a dělat tak sport dostupný, aby děti a veřejnost měli kde sportovat.

Ale nelze oddělovat vrcholový sport od toho amatérského či zájmového. Sám mám syna v přípravkách na fotbalové Sigmě a vím, jak jsou ty děcka motivovány právě výkony A týmu. Oni tou atmosférou vrcholového sportu žijí, představují si, že jednou budou taky kopat ten velký fotbal. Nehledě na to, že kluby ve vrcholových soutěžích reprezentují město a dělají nám dobré jméno.

Máte nějaký projekt, záměr, který byste chtěl v oblasti sportovní infrastruktury ve městě zrealizovat jak "vaše dítě"?

Aktuálně je to již zmíněný malý zimní stadion, který bude sloužit mládeži, hobby hokejistům, krasobruslení, sledge hokejistům, ale i školám a veřejnosti. Jeho stavba bude významným krokem ke zlepšení sportovní infrastruktury ve městě a udělá sport lidem zase o něco dostupnější.

Hodně se dnes mluví o projektu multifunkční haly pro sport a kulturu a potenciální spolupráci města se soukromým investorem při realizaci tohoto záměru. Jaký je Váš názor na tuto možnost.

Bylo by fajn tady multifunkční halu mít a se soukromým investorem o tom jednáme. Teď zjišťujeme, jestli vůbec můžeme poskytnout na tento projekt veřejnou podporu v požadované výši. To nám může schválit pouze Evropská komise. S tímto postupem souhlasí i soukromý investor, který má zájem multifunkční halu stavět. Abychom mohli získat notifikaci veřejné podpory od komise, musí se vypracovat potřebné dokumenty a analýzy. Jakmile bude vše připraveno, můžeme o notifikaci Evropskou komisi požádat. Rozumím, že k nějakému definitivnímu rozhodnutí vede ještě dlouhá a nejistá cesta, ale tento proces bohužel nejde nijak obejít ani urychlit, to bychom porušovali zákon a celý postup směřující k možné realizaci multifunkční haly by tím mohl být zmařen.

Fotbalový klub SK Sigma Olomouc nedávno získal soukromého majitele a vstoupil tak do nové etapy své existence. Co od této změny očekáváte?

Jsem velký fanoušek naší Sigmy a tuto změnu vítám hodně pozitivně. Sigma je dlouhodobě důležitou součástí sportovního i společenského života města a nový majitel může přinést klubové značce energii, investice i větší ambice. Věřím, že to v dlouhodobém horizontu pomůže jak prvnímu týmu, tak mládežnické akademii, která má v Olomouci skvělou tradici.

Patříte k mladším olomouckým komunálním politikům. Jak vidíte Olomouc v polovině tohoto století? Jakým městem by měla být a co je pro to potřeba udělat? A chcete být u toho?

Chci, aby Olomouc byla místem, kde se dobře žije rodinám, seniorům i studentům. Kde se učíte v moderních školách, najdete si dobrou práci, dostupné bydlení, kde máte rychle na dosah celý rozsah kvalitních služeb, ale i prostor pro sport a zábavu. Vidím Olomouc jako moderní zdravé tepající město, které si zachovává svůj krásný historický ráz. Prostě dobré místo pro život. A jsem rád, že u toho můžu být.