Smlouva s Manthellanem nelze plnit, říká prostějovský opoziční zastupitel Aleš Matyášek

Brněnský krajský soud minulý týden rozhodl ve velmi sledované prostějovské kauze. Město má několik let uzavřenou smlouvu s investorem, který chce v centru postavit obchodní galerii, ačkoliv předtím přislíbil, že součástí nového centra bude i společenský sál. Jaké bude mít rozhodnutí soudu důsledky a jak by sám reagoval, kdyby byl primátorem, jsme se zeptali opozičního politika Aleše Matyáška (TOP 09).

Jen málokdo se v Prostějově zabývá kauzou obchodní galerie Manthellan, která má vyrůst na místě současného kulturní domu tolik, jako Aleš Matyášek. Ten působí v prostějovském zastupitelstvu od roku 2010, kdy byl zvolen na kandidátce TOP 09 a ve volbách 2014 byl dokonce kandidátem této strany na prostějovského primátora. V předchozím volebním období byl nejaktivnějším opozičním zastupitelem, který předložil celou řadu usnesení, zejména ke zmíněné kauze, kterou řadu let mapoval. TOP 09 však v minulých volbách získala jen tři mandáty a skončila i nadále v opozici.

V kauze Manthellan dosáhl dílčího úspěchu v roce 2013, kdy vyzval prostějovské státní zastupitelství, aby navrhlo soudu určit smlouvu města s Manthellanem za neplatnou. Státní zástupce Ivo Černík mu napsal, že jakékoliv plnění oné smlouvy, které Prostějovu již řadu let komplikuje život, by bylo protiprávním jednáním.

Aleš Matyášek poskytl Hanáckému Večerníku rozhovor, v němž například konkrétně popsal, co by dělal, kdyby byl primátorem města.

Jak máme rozsudek chápat jako občané? Co se pro běžné občany změní?

Rozsudek Krajského soudu není pro občany. Je to odborná právní záležitost, která neřeší problém samotný, ale problém co by se stalo, kdyby… V tomto konkrétním případě se soud zamýšlí (!) nad otázkou, co by se stalo, kdyby potvrdil rozsudek Okresního soudu z 20.5.2015, který jako jediná složka soudní moci rozhodl o podstatě věci. Řekl, že jestliže smlouva neodpovídá podmínkám záměru, který byl dle zákona řádně a veřejně vyhlášen, není platná. Před ním, ani po něm, žádná soudní instance se touto otázkou nezabývala. Připomeňme, že tato otázka je pro všechny občany této země, nejen pro nás občany Prostějova, tou zásadní! Jde totiž o ochranu veřejného zájmu. Krajský soud tedy dospěl k závěru, že potvrzením rozsudku o neplatnosti smlouvy by se stejně nic pro žalobce nezměnilo a žalobu zamítl! Pro nás občany je však podstatné, zda se v této zemi dodržují zákony a zda se dá očekávat také vymáhání jejich dodržování ze strany státní moci, konkrétně její soudní a exekutivní složky. Okresní soud svým rozsudkem řekl, že byl porušen Zákon o obcích! Tedy zájem všech občanů vyjádřený zákonným postupem a je nutné jeho dodržování vymáhat. Takový pohled na věc je srozumitelný jasný a jako občana mě naplňuje důvěrou. Krajský soud svým rozhodnutím však sdělil, že zákon, který upravuje jednání obce je vedlejší a prakticky sdělil veřejnosti, že lze udělat cokoli. V tomto konkrétním případě vyhlásilo zastupitelstvo v roce 2008 jasný záměr, který měl směřovat k řešení neutěšeného stavu části centra města. Dále již v celé historii nacházíme prapodivnou linii lží, polopravd a, nebojím se to říci, i podvodů ve prospěch soukromého subjektu. Krajský soud tedy občanům sdělil, že i když jejich zastupitelstvo vyhlásí zřetelně a jasně co a jak se má udělat, je nakonec úplně lhostejné, jestli se to dělá a co z toho vznikne.

Na druhou část otázky tedy musím odpovědět, a je to pro mne těžké zjištění, že pro nás občany se nezměnilo nic! Doufal jsem, a nejsem jistě sám, že po rozhodnutí Okresního soudu se konečně začne vážně a transparentně posuzovat celá kauza ve všech souvislostech. Že na prvním místě bude onen veřejný zájem, deklarovaný v záměru z roku 2008. Nadále trvá moje nedůvěra v rozhodování státní moci. To je zlé!

Lze vůbec taková smlouva, jakou má město s Manthellanem, plnit?

Nelze. Ve svém bezprostředním vyjádření jsem uvedl, že jsem zvědavý, jak za tohoto stavu zajistí exekutivní vedení města právě její plnění. Vidíme, jak se od počátku postupuje proti zájmům tohoto města. Vidíme, jak byl a je původní záměr znetvořen právě touto smlouvou. Vidíme urousanou snahu protagonistů za podpory spřáteleného tisku namluvit veřejnosti, že se snaží zlepšit postavení města vůči Manthellanu. Vede s ním nekonečná jednání o smlouvě a o čemsi, o čem my jako zastupitelé nic nevíme. Ta smlouva neměla být nikdy uzavřena. To sdělil v roce 2010 vedení města právní poradce. Při rozhodování o smlouvě však tehdejší zastupitelé tuto informaci od vedení města nedostali. Na semináři v červnu roku 2014 jsem požadoval studii proveditelnosti jejich projektu. Zástupce Manthellanu mi sdělil, že pokud se na tom finančně nepodílím, nemám nárok! Jenže zastupitel je volený zástupce občanů a nárok má! Jednak z titulu veřejné funkce (jde o veřejný majetek, o němž rozhoduje), jednak doložení ekonomické reálnosti předpokládá záměr z roku 2008. Velmi jsem se podivil že, když jsem tento požadavek zopakoval na jednání zastupitelstva, odmítl jej ze stejného důvodu i současný i tehdejší náměstek Jiří Pospíšil. Ten by ale měl chtít totéž. Ne?

V roce 2013 jsme se s kolegy se obrátili na Okresní státní zastupitelství s podnětem, aby ze své zákonné pravomoci podalo žalobu na určení platnosti smlouvy. Státní zástupce Ivo Černík k tomuto podnětu uvedl, že tak jak je smlouva a proces, který předpokládá, nastavena, vede k protiprávnímu jednání. Pokud by město převedlo svůj majetek na investora za takových podmínek, které jsou uvedeny ve smlouvě, bude tento akt v rozporu se zákonem. Je tu velké nebezpečí, že na městských pozemcích vzniknou stavby v rozporu se zákonem a Manthellan bude pod hrozbou soudních žalob vyžadovat odprodej oněch pozemků právě z titulu předmětné smlouvy. Tento poněkud vydírající způsob již Manthellan předvedl, když si vynutil změnu nově přijatého územního plánu, k němuž v průběhu schvalování nepodal ani jednu připomínku. O serióznosti takového jednání  si asi každý učiní obrázek sám.

Státní zástupce Ivo Černík Vám před lety napsal, že plnění smlouvy s Manthellanem by bylo protiprávní. Dá se to chápat tak, že radniční politici jsou "v kleštích"?
Trochu bych blíže specifikoval termín radniční politici. V jistém smyslu jsem též radniční politik. Přesnější by bylo označení koaliční politici a v užším slova smyslu vedení města, protože ono je v exekutivní funkci a má z toho plynoucí pravomoci a odpovědnost. S ohledem na to, co jsem již uvedl, bych měl říci, že v kleštích jsou. Platilo by to však, pokud by exekutiva neúspěšně využila všechny možnosti k nápravě. V roce 2012 jsme byli svědky naprosto bezzubého pokusu o jednání s Manthellanem. Dopadlo to očekávaným fiaskem. Právě tehdy se koaliční politici radovali, jak se podařilo zlepšit postavení města vůči Manthellanu. Jak vidíme, nepodařilo! Pomineme-li že přiznali, že smlouva je pro město zásadně nevýhodná, musíme si klást zásadní otázku: proč město uzavřelo s Manthellanem nevýhodnou smlouvu. Nesouvisí to nějak se zamlčením onoho nedoporučení smlouvu uzavřít? Nebyli by tedy v kleštích, pokud by důsledně hájili zájmy města. Tedy musí nejen od Manthellanu, ale i sami od sebe vyžadovat plnění vyhlášeného záměru a podmínek, které pro něj zastupitelstvo stanovilo. V této rovině to zcela jistě kleště jsou. Ve stručnosti, musí být doloženo, jak proběhlo výběrové řízení, který z účastníků byl na základě kritérií nezpochybnitelně vybrán k realizaci svého projektu, zda je tento projekt reálný ekonomicky i technicky. My dnes již víme, že o těchto otázkách jsou velké pochybnosti. O doložení reálnosti projektu a přístupu zástupců společnosti Manthellan k tomuto požadavku záměru jsem se již zmínil. Stručně bych tedy glosoval, že vedení města nedrží v kleštích Manthellan, ale ono samo sebe drží pod krkem, protože se bojí řešit do očí bijící netransparentnost projektu.   

V komunálních volbách jste kandidoval jako lídr TOP 09. Co byste nyní dělal, kdybyste byl primátor?
Udělal bych to jediné, co musí odpovědný zástupce města v této situaci udělat. Hájil zájem občanů! Za prvé, jako statutární zástupce bych se obrátil na orgány činné v trestním řízení (udělal jsem to již jako zastupitel), aby byly řádně vyšetřeny všechny nesrovnalosti v celém projektu, od výběru investora, přes zatajení negativního posudku právního poradce k uzavření smlouvy, dvojího obelhání zastupitelstva až k netransparentnosti následných kroků, jako je pokus o sjednání výhody po uzavření výběrového řízení v podobě podílu města na financování projektu, které v něm původně nebylo požadováno. Za druhé, jako statutární zástupce  města bych podal žalobu o určení platnosti smlouvy s jasným zdůvodněním všech protizákonných okolností, které podle mého názoru svědčí o její neplatnosti. Za třetí, jako primátor bych prosadil v  zastupitelstvu zastavení pořízení II. změny územního plánu s tím, že společnost Manthellan měla jako každý jiný účastník možnost podat připomínky v zákonné lhůtě. Nepodala! Jediné, co podala, byla šikanózní žaloba. V souvislosti s tím bych požadoval po Ministerstvu vysvětlení podivných obratů ve stanoviscích státní památkové péče k parametrům územního plánu ve vztahu k historickému centru města. Proč bylo nejdříve zamítavé, až se nakonec změnilo v souhlasné! Za čtvrté, navrhl bych obnovu projednání petice o zachování současného Kulturního a společenského centra, které je plně funkční a nezastupitelné v životě města. Je totiž na občanech, jaké chtějí mít své město, nikoli na Manthellanu. Nejedná se o soukromý majetek, ale stále ještě veřejný. Proto o něm v takto exponovaném místě musí rozhodovat občané a nikoli slabá většina zastupitelů a Manthellan prostřednictvím soudních žalob, jak to předvedl v případě územního plánu. Za páté, požadoval bych úplné posouzení vlivu projektu na životní prostředí v lokalitě. Nedovedu si představit, že by v centru byla vykopaná jedenáctimetrová jáma pro garáže, aniž by to mělo vliv na okolní stavby, nedovedu si představit vliv vzduchotechniky a její maskování a la Šantovka v historickém centru našeho města, nedovedu si zde představit další obchoďák, byť by se nazýval galerií. Budu požadovat skutečné odborné posouzení, nejlépe prostřednictvím spolupráce s veřejnými vysokými školami. Za sedmé, požadoval bych po společnosti Manthellan to, co mi bylo ústy současného náměstka primátorky odepřeno, totiž doložení ekonomické reálnosti – studie proveditelnosti. To je zásadní otázka, na níž je závislá kvalifikace projektu k realizaci. Ve veřejné sféře to platí ne dvojnásobně, ale stonásobně. Doba pistolníků od boku musí skončit. Nedovedu pochopit, jak je možné, že tento zásadní dokument vedení města dávno nepožaduje, když jej požaduje záměr, který je starý již 8 let. V neposlední řadě bych navrhl, aby Ing. Janu Navrátilovi byly zaplaceny výlohy za spor, kterým se snažil o vyřešení problému platnosti smlouvy s Manthellanem, protože to byla poctivá práce pro město Prostějov.

Budete jako opoziční zastupitel něco navrhovat zastupitelstvu?

Některé kroky, vyplývají z toho, co jsem již řekl. Okresní soud vyslovil přesvědčení, že byl porušen zákon o obcích. Je lhostejné, že Krajský soud změnil rozsudek. K závažným úsudkům uvedeným v odůvodnění se však nevyjádřil. To se týká především porušení zákona o obcích, které Okresní soud konstatoval. Jsem přesvědčený, že ani Krajský soud by takové hodnocení případu nezměnil. To nemůže nechat zastupitelstvo bez povšimnutí. Navrhnu, aby město samo z tohoto důvodu podalo žalobu o určení platnosti smlouvy. Ta záležitost musí být vyřešena.  Rozhodnutím Krajského soudu pochybnosti o platnosti smlouvy nebyly rozptýleny, byť někteří tvrdí, že ano. V tomto směru může být zastupitelstvo zcela paralyzováno. Městu tak hrozí závažné problémy. Všichni zastupitelé by si to měli uvědomit. Zde již nejde o hru koalice – opozice.

Nemělo by se dovolat k Nejvyššímu soudu i samotné město, že by změnilo strategii?

Zajímavá otázka. Nejsem právník, ale z pohledu toho, co jsem řekl před chvílí, by to mohlo být řešení. Město by se mohlo dovolat k Nejvyššímu soudu a žádat, aby byla jednou provždy posouzena základní otázka. Tou je, zda byl či nebyl porušen zákon o obcích v ustanoveních, která upravují proces nakládání s majetkem města a z toho vyplývající platnost či neplatnost smlouvy. Tvrdím, že na vyřešení této otázky má naše veřejnost eminentní zájem. Nelze budovat budoucnost na porušení zákona. Z mého laického pohledu by snad mohl Nejvyšší soud k takovému postupu dát nižším soudům pokyn. Zvláště když sám rozhodl o tom, že pokud byly k záměru vyhlášené i podmínky, musí být splněny. Konečně o jeho rozhodnutí se opírá i soud okresní. Těch indicií k takovému postupu je dostatek: vyjádření státního zástupce z roku 2013, odůvodnění rozsudku z roku 2015 i názor Odboru dozoru a kontroly veřejné správy Ministerstva vnitra z roku 2012. My sami jsme se v minulém období snažili prosadit návrh,  který směřoval k soudnímu vyřešení platnosti smlouvy předložit. Dnes již mohla být věc s konečnou platností vyřešena.

 Děkuji za rozhovor.

-jač-