Zde může být vaše reklama.

Arnošt Lenoch Zvládnutí požáru paneláku má svá pravidla

Zvládnutí požáru paneláku má svá pravidla
Velitel stanice Olomouc HZS Olomouckého kraje Arnošt Lenoch

foto: Archiv redakce

21. 08. 2020 - 06:00

Arnošt Lenoch je velitelem Stanice Olomouc HZS Olomouckého kraje. Ve sboru se pohybuje už dvacet let. Začínal jako hasič, poté se stal velitelem stanice v Hranicích, následně sloužil jako vedoucí pracoviště IZS na územním odboru Přerov. Od roku 2015 zastává funkci velitele stanice Olomouc. Jako velitel zásahu nebo řídící důstojník se podílel na řízení mnoha složitých a rozsáhlých požárů a mimořádných událostí v kraji. Naposledy jako jeden z velitelů koordinoval záchranné a poté likvidační práce při bleskových povodních v Šumvaldu. Nás zajímala problematika požárů v panelových domech, na kterou jsme se jej zeptali.

Jak složité je hasit požáry v panelových domech? 

Zásahy u požárů ve výškových budovách patří k těm složitějším, a to hned z několika důvodů. V objektech se zpravidla nachází spousta obyvatel, kterým hrozí potenciální nebezpečí. Naším primárním úkolem je vyhledat všechny ohrožené osoby a evakuovat je z hořícího objektu do bezpečí, pokud už budovu neopustili sami. Pro jejich záchranu využíváme prioritně únikové cesty, které by obyvatelé domu měli udržovat volné, aby mohli objekt opustit rychle a plynule a my jsme mohli souběžně efektivně zasahovat. 
 
Dalším problémem ve výškových budovách je rychlé šíření požáru a jeho zplodin – především schodištěm, větracími výtahovými a instalačními šachtami. Jde o takzvaný komínový efekt. K šíření požáru může docházet i po plášti objektu. Rychlou záchranu a evakuaci obyvatel může komplikovat rovněž dispoziční řešení některých panelových domů. A v neposlední řadě může zásah hasičů zpomalit i to, že si lidé instalují různé zábrany, například mříže, na místa, kudy vedou evakuační cesty, popřípadě uzamykají vchodové nebo vstupní dveře do únikových cest.
 
 

Na sídlištích ve větších městech se setkáváme s tím, že příjezdové cesty i nástupní plochy jsou blokované mnoha parkujícími vozidly, což může zpomalit náš příjezd k hořícímu domu a tím také zpomalit záchranu osob.

 
 
Existuje nějaký speciální postup, který hasiči v tomto případě dodržují? 

Při požárech výškových budov využíváme vnitřní a vnější zásahové cesty. Pro laiky to znamená, že postupujeme buď po schodišti vnitřní částí budovy, nebo zvenku pomocí výškové techniky. Praxe u HZS Olomouckého kraje je taková, že k požárům objektů, které mají 2 a více podlaží, se vysílá výšková technika z nejbližší požární stanice. U objektů nad 22,5 metru se už vedení zásahu předpokládá vnitřní zásahovou cestou, tedy po schodišti. V kraji máme k dispozici 17 kusů výškové techniky, a to buď žebříky, nebo plošiny. Pro efektivní nasazení naší techniky jsou zapotřebí průjezdné komunikace k hořícímu objektu a také volné nástupní plochy k ustavení výškové techniky. 

Na sídlištích ve větších městech se setkáváme s tím, že příjezdové cesty i nástupní plochy jsou blokované mnoha parkujícími vozidly, což může zpomalit náš příjezd k hořícímu domu a tím také zpomalit záchranu osob. Chtěl bych proto prostřednictvím vašich novin požádat obyvatele větších sídlišť, aby parkovali automobily na místech tomu určených a nikde jinde. Může to zachránit život jim nebo jejich sousedům. 
 
Co by v případě požáru panelového domu měl dělat obyvatel budovy, aby hasičům například zbytečně nekomplikoval zásah. Dá se to vůbec nějak? 

V první řadě bych doporučil, aby lidé i přes vypjatou situaci zachovali klid a požár v jeho počátcích se snažili uhasit sami. Třeba pomocí přenosného hasicího přístroje nebo spreje. Ihned by také měli zavolat na tísňovou linku 112 nebo 150 a požár ohlásit. 

Pokud se jim oheň nepodaří zlikvidovat a šíří se dál, neprodleně by měli varovat ostatní obyvatele a sousedy voláním Hoří. V případě volné únikové cesty by měli okamžitě opustit ohrožený objekt a při tom pomáhat těm, kteří to potřebují. Určitě by neměli používat výtah, pokud není označený jako evakuační. V případě, že se dostanou do bezpečí, neměli by se vracet v žádném případě zpět.

Při úniku z bytu by nejprve měli opatrně rukou vyzkoušet, zda nejsou horké dveře. Pokud horké jsou, neměli by je otevírat. V tomto případě by měli zůstat v bytě, měli by utěsnit dveře proti průniku kouře, například navlhčenými ručníky či lůžkovinami, a dát o sobě neprodleně vědět hasičům, a to tak, že vyvěsí textilii z okna. Okno by měli poté opět zavřít, aby do něj nepronikaly zvenčí zplodiny hoření.

Pokud se i přes veškerou snahu dostane do místnosti kouř, měli by se lidé držet při zemi a zakrýt si dýchací cesty, nejlépe navlhčeným kapesníkem, popřípadě ručníkem či utěrkou.
Na závěr bych chtěl požádat, aby nám lidé usnadnili práci tím, že budou v průběhu zásahu poslouchat naše pokyny a řídit se jimi.
 
 

Při požárech výškových budov se nám posledních 15 let daří v kraji obyvatele zachraňovat a včas evakuovat.

 
 
Určitě existují nějaké statistiky, kolik například požárů výškových domů řeší krajští hasiči za rok? 

Při požárech výškových budov se nám posledních 15 let daří v kraji obyvatele zachraňovat a včas evakuovat. Například v únoru 2019 jsme v Olomouci v Komenského ulici zachránili při požáru bytového domu 14 lidí, v srpnu téhož roku pak v Přerově v ulici Interbrigadistů jsme jich z panelového domu vyvedli 8. Na začátku letošního roku jsme zasahovali při požáru panelového domu v Uničově, kde hořelo ve 3. podlaží. Z hořícího bytu jsme zachránili celou rodinu i s dětmi. Při všech zmíněných požárech jsme také při zásahu evakuovali desítky obyvatel.

V kraji jsme během loňska zasahovali u 70 požárů ve výškových budovách. 

Další články