Krokodýl čelnatý V olomoucké zoo přivítali malé krokodýly, podívejte se na ně

Velkou radost mají v těchto dnech zaměstnanci Zoo Olomouc. Přivítali tam totiž mláďata krokodýlů čelnatých. Radost může být dokonce dvojnásobná. V olomoucké zoologické zahradě totiž posledních 28 let pobýval samec tohoto krokodýla, který však v červenci letošního roku uhynul. Ještě předtím však stihl zplodit svá poslední mláďata. Ta přišla na svět postupně, v první polovině září.

Jak probíhá odchov mláďat ve volné přírodě a v čem jsou podmínky v olomoucké zoo jiné, popsala zooložka Jitka Vokurková.

„Ve volné přírodě matka vzorně hlídá hnízdo, které si staví ze zetlelého materiálu. Jakmile slyší zvuky podobné žabímu kvákání, začne pomáhat mláďatům při líhnutí. U nás tuto péči zastává ošetřovatel a líheň, protože je větší pravděpodobnost, že nedojde k případnému poškození vajec samicí, současně v líhni jsou pro zdařilý odchov optimální podmínky a vejce se dají jednoduše kontrolovat. 3 mláďata z celkových 6 jsme po vylíhnutí umístili do expozice k matce, která je bedlivě střeží,“ popisuje první dny krokodýlů Vokurková.

Odchov krokodýlů čelnatých má v Zoo Olomouc má dlouholetou tradici

Krokodýli čelnatí nebyli v olomoucké zoo prvními z krokodýlů. Prvním zástupcem v olomoucké zoo byl krokodýl americký, který sem přišel s ostatními plazy z Kuby v roce 1966. Na krokodýly čelnaté si zahrada počkala až do roku 1992, ve kterém ze Dvora Králové získala dospělý pár.

"V roce 2013 došlo na základě doporučení koordinátora k výměně samice a od roku 2015 k dnešnímu dni úspěšně odchovali 23 mláďat. Jména rodičů jsou příznačná pro oblast výskytu ve volné přírodě - Siera a Leone. Samec však již v letošním roce uhynul," uvedla mluvčí zahrady Iveta Gronská.

Kdo je to krokodýl čelnatý?

Krokodýl čelnatý obývá pralesní bažinaté oblasti západní a části střední Afriky. Tam se skrývá v doupatech mezi kořeny stromů zanořenými do vody. Dorůstá maximální délky pouhé 2 metry. Ve volné přírodě nežije rodičovský pár společně a o hnízdo se stará pouze samice. Společnost vyhledává pouze v období páření.

"O český název tohoto pomalého plaza s noční aktivitou se zasloužilo pro něj typické vystouplé čelo. Svou potravu loví v noci u břehu prudkým pohybem tlamy do strany. Coby masožravé zvíře nepohrdne rybami, plazy, korýši, drobnými savci, případně mršinami. Nejvíce je ohrožen lovem místních domorodců pro maso a ztrátou přirozeného biotopu, v důsledku masivního odlesňování," vysvětlila Gronská.

Pár zajímavostí o krokodýlech čelnatých

Na počátku období dešťů (květen) staví samice v blízkosti vody kopcovitá hnízda. Ta jsou tvořena vlhkou, rozpadající se vegetací, která produkuje teplo v důsledku tlení a vejce jsou tak jakoby v inkubátoru. Samice kladou nejčastěji kolem 10 vajec.

V tomto období bývá samice velmi agresivní. Před vylíhnutím vydávají mláďata ve vejcích kvákavé zvuky. Po vylíhnutí je bere samice do vody, kde je hlídá. Matka svá mláďata střeží jak v období inkubace, tak i nějakou dobu po narození. Krokodýl čelnatý má pod kůží mnoho kostěných štítků (osteodermů), proto se kůže nehodí pro průmyslové zpracování.