Z historie olomouckých čtvrtí: Topolany

Facebook
Messenger
Twitter
E-mail

05. 09. 2020 - 12:00

Když v roce 1919 vznikl takzvaný Velký Olomouc, přičlenilo se k historickému městu jedenáct okolních vesnic a dvě menší města. Právě tehdy získala Olomouc základ svého dnešního půdorysu. Z dřívějších měst a vesnic se staly městské čtvrti, další a vzdálenější obce se pak připojily v průběhu minulého století. Jejich dějiny jsou v porovnání s centrem Olomouce ohraničeným původními hradbami poněkud opomíjené, ale rozhodně stojí za pozornost. Vydejte se s námi do historie olomouckých městských částí.

Díl 23.: Topolany

Od vzrostlých topolů odvozuje svůj název starobylá hanácká vesnice, která se stala součástí Olomouce až v roce 1975. Topoly v ní rostou i díky snaze místních patriotů dodnes. Podobně si Topolany až do současnosti drží venkovský a částečně i zemědělský charakter. Přestože šlo vždycky o vesnici s jasnou českou většinou, žije v Topolanech stále méně lidí než před sto lety.

Vazba na Olomouc je tak už od dávných dob hlavně majetková. Z písemných pramenů víme, že Topolany existovaly už v 11. století. V roce 1078 část obce věnoval kníže Ota I. Olomoucký nově založenému klášteru Hradisko. Další majetek v Topolanech ale vlastnila i olomoucká kapitula, jak se uvádí v soupisu jejího majetku z roku 1141. Jeho autor, biskup Jindřich Zdík, tehdy pro Topolany použil název Topolaz.

Majetkové poměry se čas od času mírně měnily, dvůr v Topolanech vlastnil také dominikánský klášter sv. Kateřiny, jiný zase místní vladykové a měšťané z Olomouce. Kapitula měla v obci tzv. zemanský dvůr, ale nejbohatším dvorem byl ten klášterní. Hradisko o něj také několikrát na krátkou dobu přišlo, aby se pod jeho správu znovu vrátil.

Tak to vydrželo až do roku 1784, kdy byl klášter zrušen a Topolany společně s dalším majetkem přešly do náboženského fondu. Ten pak v roce 1793 nechal na návsi postavit kapli sv. Floriána. Olomoucká kapitula si svůj dvůr v Topolanech ponechala až do roku 1832, poté se rozparceloval mezi usedlíky.

Stejně jako mnoho dalších nynějších částí Olomouce se i Topolany staly v roce 1850 samostatnou politickou obcí s 388 obyvateli v 64 domech. V praxi to znamenalo třeba skutečnost, že o tři roky později začala ve vesnici fungovat první škola, do té doby museli topolanské děti do sousedního Hněvotína. Topolany zároveň patřily pod jeho farnost. Zajímavostí je, že už v první polovině 18. století si vydobyly nárok, aby farář z německého Hněvotína kázal v Topolanech česky.

Lidé se v Topolanech živili převážně zemědělstvím, z Hněvotína tam ale pronikla i výroba tvarůžků. V době jejich největšího rozmachu bylo v Topolanech hned pět jejich výroben. V roce 1915 byla postavena u křižovatky se silnicí na Olomouc další významná památka, novorománská kaple Božského srdce Páně. V roce 1929 byla doplněná sochou sv. Václava od olomouckého sochaře Julia Pelikána.

V obci se dochovala také řada cihlových hanáckých gruntů. Nejvíce obyvatel měly Topolany při sčítání v roce 1910, kdy těsně překročily hranici pěti set. Když se v roce 1975 připojovaly k Olomouci, žilo v Topolanech přibližně 360 obyvatel, tedy stejně, jako při posledním sčítání v roce 2011.

Martin Složil