Hokejisté HC Olomouc prohráli v Hradci Králové
Hrát na ledě soupeře, to zatím není pro hokejisty HC Olomouc cesta za bodovým ziskem. Z dosud…
03. 08. 2021 - 14:30
Po dvou sezonách se opět vrátil na Andrův stadion při mistrovském utkání trenér Václav Jílek. Tým SK Sigma Olomouc dovedl k prvnímu vítězství v sezoně. Ale i přes výhru tři dva nebyl maximálně spokojený, věděl, že mnoho věcí nebylo dobrých a mělo k ideálu daleko. „Pořád je vidět, že práce, která před námi je, je velké množství,“ řekl Jílek.
Jak hodnotíte utkání proti Pardubicím? Padlo pět branek, bylo mnoho šancí, divákům se takový zápas musel líbit.
Lidé se asi bavili, myslím, že trenéři trošku méně. Já jsem se teda nebavil hlavně první poločas. Protože u nás po první vstřelené brance nebylo to, na co jsme apelovali. To znamená aktivita, jít si pro druhý gól, rozhodnout utkání třeba už v průběhu prvního poločasu. Tak to jsem absolutně postrádal. Chyběla nám větší kvalita, větší individuální odvaha. Byli jsme všude druzí. Měli jsme štěstí, že jsme to zvládli do poločasu výsledkově otočit díky dvěma standardkám. Jinak by byl vývoj daleko složitější. Druhý poločas byl výrazně lepší, nicméně pořád je vidět, že práce, která před námi je, je velké množství.
Byl jedním z klíčových okamžiků druhý gól, který dal Pavel Zifčák do šatny?
Myslím, že hlavně určil další vývoj. My jsme si k tomu o přestávce trošku něco řekli, změnili jsme malinko způsob napadání, trošku rozestavení, které nám dělalo v prvním poločase velké problémy. Tam jsme hodně špatně reagovali na pohyblivé středové hráče soupeře. Pak už to bylo výrazně lepší. Myslím, že ve druhém poločase jsme byli nebezpečnější, byť Pardubice měly pořád, řekl bych, takovou větší lehkost v držení míče.
Dva góly po rohových kopech, ty padly poté, co je Juraj Chvátal kopl velmi dobře.
Hlavně to bylo vědomé. První roh, ten jsme chystali na níže postavenou obranu soupeře. Bylo to s dobrým blokem, bylo tam perfektní načasování. Musím říct, že když jsme to zkoušeli den před zápasem na tréninku, tak nám nevyšlo z tohoto signálu vůbec nic. Museli jsme upravovat postavení Michala Vepřka. A kredit v tomto patří Milanu Kerbrovi, který na tom pracoval. S kluky to rozbíral. A udeřili jsme hned jednou z prvních standardek. Vždycky je to o chybách. Ale myslím, že to není jednoduché bránit. Pokud se vše dobře načasuje, dobře přikryjete hráče v osobkách, tak to není vůbec lehké zachytit. A druhý gól, to spíš vyplynulo ze situace, že jsme byli ve správnou chvíli ve správných prostorách, tak, jak ty situace chceme zavírat. Spíš to byla otázka toho, že jsme na to byli připraveni.
Lze tento signál použít znovu? Soupeři už na něj budou připraveni.
Můžou být připraveni. Každé mužstvo je připraveno jen na jeden zápas. Myslím, že bude možnost vyzkoušet to i v dalších utkáních.
Byl to stejný signál, jaký jste používali již dříve? Ještě s Plškem.
Ano. Je to ono. Hrávali jsme to na Kubu Plška. Nehrávali jsme to na levou nohu, spíše na pravou. Je to starý signál, který jsme vytáhli, použili a hned vyšel.
Proč jste se rozhodli na zakončení zrovna pro Michala Vepřka? On je spíše sváteční střelec, moc gólů nedává.
Po pravdě musím říct, že v nácviku jsme měli Gonzáleze. Byl připravený, ale na pátečním tréninku už chyběl, protože měl drobné svalové zranění. A přiskočil tam další levák. Byli jsme pro, aby to kopal Michal. Na tréninku kluci říkali, že si musí vzít ty správné kopačky, aby to trefil. Pak i po vstřelení branky byla velká a upřímná radost, že se Michal prosadil.
O přestávce jste udělal změnu v sestavě, místo Daňka šel do hry Vaněček a Růsek se stáhl níž.
Myslím, že to pak vyplynulo i ze situace. Byli jsme klidnější, a k tomu pomohla i ta změna v celkovém rozestavení. Tonda s Kryštofem třicet minut vypadali velmi špatně. To je potřeba říct. Chtěli jsme být všude a nebyli jsme nikde. Kryštof nám ty situace přebíhal, ztráceli jsme síly, neuhrávali jsme balony nahoře. A to je problém. Pak se neustále musíte vracet zpět, pod míč. Nebyli jsme tam organizovaní. Chtěli jsme udělat změnu, za mě byl na vystřídání i Tonda. Nakonec jsme se rozhodli, že ho zkusíme podržet, protože víme, že je schopný balony zvládnout, podržet je. David Vaněček pracuje dobře celou dobu, myslím, že to ukázal. Pracoval tak, jak jsme chtěli, abychom byli v rozestavení čtyři čtyři dva, udrželi se nahoře.
Poprvé po návratu a dvou letech hostování nastoupil Juraj Chvátal. A přihrál na všechny tři góly.
Je to první zápas, takže dělat nějaký závěr je asi strašně předčasné. Juraj nemá v Olomouci úplně jednoduchou pozici. Angažmá, které tady měl, mu nevyšlo, pak hrál dlouho na Slovensku druhou ligu. Takže si každý říká, jak se tady ten hráč může vracet a hrát tady první ligu. Ale ukázal, že ligu může hrát a může ji hrát velmi dobře. Naplnil veškeré předpoklady, které ukazoval v přípravě. A nebýt toho, že na soustředění v Polsku na týden z tréninku vypadl, tak byl připravený už na první kolo. Proti Pardubicím potvrdil oprávněnost. Přihrávka na třetí gól, to bylo něco nádherného. A nebylo to jen o jeho ofenzivních činnostech, myslím, že to velmi dobře zvládl i směre dozadu. Klobouk dolů, byl to výborný výkon. Ale teď je ta otázka, aby byl takové výkony schopný opakovat.
Udělal jste tři změny ve složení základní sestavy. Vyhráli jste, takže všechny tři se povedly, navíc všichni tři hráči jsou v gólových statistikách.
Ano. Hlavně bych nechtěl, aby to vypadalo, že odstřelujeme některé hráče, jestli mladé hráče zabíjíme nebo ne. Tak to není. My ty kluky vidíme v celém tréninkovém týdenním rytmu a sázíme na určitou zkušenost hráčů, na to, jak zvládnout určité herní situace, proti jakému soupeři a proti jakým hráčům jsou nejvhodnější. Například Michal Vepřek vypadal v přípravě velmi dobře celou dobu, pak mu nevyšla generálka. Dali jsme šanci Ondrovi, který tam pochybil. Ale to se může stát. Proti Pardubicím jsme dali do sestavy Michala, splatil nám to výkonem a brankou. Myslím si, že stejně tak Pavel Zifčák, který na první kolo nebyl v nominaci. Někdo se nad tím může pozastavovat. Na druhou stranu v týdnu před utkáním pracoval velmi dobře, také se to vyplatilo, i on dal branku. Stejně tak Martin Hála. Na Spartě neodehrál dobré utkání, něco jsme si k tomu řekli, že od něj čekáme něco jiného, trošku jiný výkon. A proti Pardubicím mohl dát i více než jednu branku. Takže myslím, že všechny ty změny ukázaly, že to uvažování bylo správné. Ale zase nechci říct, že jsme všemocní a všechno bylo dobře. Prostě to vyšlo, v utkáních rozhodují jednotlivé situace a ty šly tentokrát s námi.
V obraně hráli Hubník, Beneš, Vepřek, to už jsou velmi zkušení hráči. Na věk se nedíváte?
Ne. Fakt se na to nemíním dívat. Každý by asi myslel stejně. Dáváme tam hráče, o kterých jsme přesvědčeni, že nám v tu danou chvíli nejvíce pomůžou, že jejich rozpoložení a herní kvalita v danou chvíli je na nejvyšší úrovni a z toho vycházíme. Věk je jenom číslo. A pokud budou lepší, než ti mladí, tak mladí budou muset dokazovat, že jsou lepší. Je to skutečně otázka kvality. Ale to třeba neznamená, že Michal Vepřek bude hrát automaticky další zápas. Můžeme zase nastoupit jinak, případně v jiném rozestavení. Nikdo nemá v tuto chvíli zavřené dveře, tak jako nikdo z druhé strany nemá jistotu.
A Pavel Zifčák už je vyladěný podle vašich představ?
Není. Určitě může být lepší. Zapracoval na sobě, i na tělesné schránce, když to tak nazvu. Bylo potřeba, aby dal také nějaké kilo dolů, podařilo se. Pracovitost, přístup k tréninku, to je velmi dobré. Musí si tím prostě projít. Proti Pardubicím dostal nějakou porci minut. Máme tam Kubu Matouška, stejně mladého hráče, který neodehrál vůbec špatné utkání na Spartě, takže to nebyla jednoduchá volba. A sázeli jsme samozřejmě také a faktor určité motivace (pozn. red. Zifčák byl v Pardubicích na hostování) vůči soupeři. Jsem rád, že se to podařilo. Určitě má ještě hodně prostoru na zlepšení, ale od toho jsme tady, abychom mu pomohli a dostali ho na vyšší úroveň.
Byl jste před návratem na Andrův stadion po dvou letech nervózní?
Musím se přiznat, že jsem byl poměrně dost nervózní. Bylo to hodně důležité utkání, z pohledu losu, z pohledu návratu. Proto, abychom se ujistili, že cesta je správná. Protože ta představa, že bychom neuspěli s Pardubicemi a pak třeba i potom na Slavii, tak to pak bylo extrémně složité. A víte, jak v takovém případě dokážou udělat novináři mediální tlak, nejen na trenéra, ale i na mužstvo. Říkal jsem si, že všechny tyto faktory je potřeba zvládnout. A vyhrát. Jsem strašně rád, že se nám ten zápas podařil.
Možná ještě stále hapruje kreativita?
Vidíme to všichni. Nemůžeme si nic nalhávat. Chybí nám takový ten klid v rozhodování, klid na míči v těžkých situacích. Tady nás čeká určitě největší práce. Jsem přesvědčený, že to zvládneme, ale nebude to hned. Není to otázka jednoho měsíce, abychom najednou z hráčů, kterým to není úplně vlastní, aby byli kreativní. Chce to nějaký čas, ale vím, že ve fotbale je čas hodně relativní, protože prvotní jsou vždycky jen výsledky.
Hrát na ledě soupeře, to zatím není pro hokejisty HC Olomouc cesta za bodovým ziskem. Z dosud…
Čerstvou posilou basketbalistů BK Olomoucko je sedmadvacetiletý Jacob Evans, který v kariéře…
Česká fotbalová reprezentace vybojovala v Olomouci postup. Na Andrově stadionu byli hosté z Gruzie…
Jako zlý sen. Přesně tak vypadala první třetin hokejistů HC Olomouc v utkání na Spartě. V…
Hokejisté HC Olomouc potvrdili, že se jim venku nedaří. V zápase 19. kola extraligy padli 0:4 v…
Basketbalisté BK Olomoucko ve 13. kole Kooperativa NBL s Nymburkem podle očekávání prohráli 69:91,…