Nový generální manažer Pavel Tuček: Chceme bavit fanoušky a být respektovaným soupeřem

Basketbalový klub BK Olomoucko prošel během letní pauzy mnoha změnami. Některé z nich, jako například nový název klubu, změna klubových barev nebo propojení s basketbalovým centrem mládeže, sportovním klubem Univerzity Palackého v Olomouci a OSK Olomouc, jsou již známé. Nicméně se změny netýkaly pouze samotného propojení, či hráčského kádru. Mění se i celá filosofie a koncepce Olomouckého basketbalu, kde klíčovou roli sehraje zejména změna ve vedení klubu. Novým generálním manažerem se stal Pavel Tuček, který nastupuje do vedoucí role po boku prezidenta klubu Libora Špundy, jež je s klubem spjat již od jeho přesunu do Olomouce.

Co vás přimělo ke vstupu na pozici generálního manažera basketbalového klubu v Olomouci?

Důvodů pro vstup do basketbalového klubu je více. Prvním, zcela prozaickým důvodem, je vztah k tomuto sportu. Ten se u mě rozvinul nejen díky mým dvěma synům, kteří se basketbalu věnují v mládežnickém klubu BCM Olomouc. Druhým zásadním faktorem, který ovlivnil mé rozhodnutí, je vztah ke sportu a k aktivnímu stylu života všeobecně. Dnes jej vnímám jako nedílnou součást života v tak dynamické a mnohdy složité době. Basketbal je navíc sport, který pro mě osobně představuje spojení atletičnosti, inteligence, strategie a všudypřítomné sympatie a přátelství. A právě obecné nedocenění zmíněných hodnot v regionu spojených s nízkou podporou tohoto sportu mě přivedlo k diskuzi s dlouholetým představitelem a nyní prezidentem BK Olomoucko, Liborem Špundou. Libora vnímám jako profesionála nejen v oboru jeho vlastního podnikání, ale i v rovině sportovní. Po několikaměsíční výměně názorů o budoucnosti basketbalu v Olomouci jsme dospěli k závěru, že naše synergické působení na klub může být prospěšné, a proto jsem se stal generálním manažerem i spoluvlastníkem klubu.

Jaká bude vaše hlavní práce v roli generálního manažera klubu?

Obecnou náplní generálního manažera jsou strategická rozhodnutí ve střednědobém a dlouhodobém horizontu. Tuto vlastnost bych rád přenesl i do rozhodovacích procesů v rámci BK Olomoucko. Nezříkám se ale ani denních rutinních činností v rámci klubu, díky kterým jsem v přímém kontaktu jak s hráči a trenéry, tak i s celým organizačním týmem, a to mi dělá radost. Doufám, že v rámci svého působení u klubu budu moci realizovat dlouhodobou strategii rozvoje komplexního, uceleného a zcela unikátního systému basketbalu, který bude opřen nejen o významné spojení čtyř subjektů představujících kompletní výchovu sportovců v rámci basketbalu (pozn. red. BCM, OSK, SKUP a BK Olomoucko), ale i o propracovaný systém hraných soutěží. Ty pokrývají nejvyšší soutěže v rámci dorosteneckého a dospělého sportu, napojení na mládežnické ligy, zcela unikátní univerzitní basketbalovou ligu ale také volnočasová, freestylová a amatérská klání, která v regionu posílí vztah k basketbalu.

Je patrné, že se strategie a filosofie klubu vydává jiným směrem než v předešlých letech. Můžete změnu kurzu přiblížit?

Obecně vnímám jako jednu ze silných konkurenčních výhod Olomouckého kraje a celého regionu přítomnost velkého množství profesionálních, poloprofesionálních i amatérských sportovních klubů, existenci univerzity a její Fakulty tělesné kultury a v neposlední řadě množství úspěšných soukromých subjektů, ať již z oblasti průmyslu, IT, elektroniky, služeb nebo cílově orientovaného výzkumu, které mohou díky společnému úsilí dosáhnout řady významných úspěchů. Právě vzájemné propojování jednotlivých subjektů, kterému se dlouhá léta věnuji i profesně, mě vedla k myšlence realizace stejného modelu v rámci basketbalových klubů. Budování úspěšného profesionálního sportovního klubu nelze uskutečnit bez pečlivého a propracovaného systému přípravy mládeže. Stejně tak nelze mít úspěšné mládežnické týmy, které nemají vidinu realizace svých sportovních ambicí v dospělém sportu. V kombinaci s dalšími faktory, jako je vzdělávací infrastruktura (základní, střední a vysoké školy) a podpora soukromých subjektů, města a kraje, lze nastavit pravidelný a efektivní transfer jak sportovních, tak manažerských návyků, které budou přispívat k dlouhodobému růstu kvality a konkurenceschopnosti. A co je tou úplnou změnou? Budování plně profesionálního přístupu spočívajícího jednak v pravidelném přenosu nejnovějších poznatků vědy a výzkumu v oblasti sportu, tak v kvalitním zázemí v podobě respektovaného a transparentního systému výchovy mládeže a v neposlední řadě v možnosti budování basketbalisty jako kvalitního sportovce, ale i jako osobnosti. Sebekriticky je ovšem třeba si přiznat, že to jsou cíle ambiciózní a nejsou nijak ojedinělé. Každý profesionální klub má pravděpodobně stejnou filosofii, ne všem se však podaří jednotlivé části skládanky dobře propojit.

Český sport, snad s výjimkou fotbalu a hokeje, se obecně potýká s nedostatkem peněz. Vnímáte, jak je složité poskládat rozpočet klubu na sezonu?

Financování sportovního klubu v České republice je otázka, která vydá na hodinové debaty a pokud se neomezíme na specifikum jednoho sportu v jednom konkrétním regionu, tak by se diskuze vlekla i několik dní. Samotná ekonomická udržitelnost klubu je závislá na mnoha faktorech. V každém sportu a regionu má svá specifika. Není to přitom pouze otázka platové úrovně hráčů, trenérů a realizačního týmu, jde především o nastavení diverzifikované struktury příjmů klubu. Jsou kluby, které jsou z 80% závislé na dotaci od měst, krajů a sportovních agentur. Na druhou stranu jsou kluby, které spoléhají na jednoho silného sponzora, popřípadě spoléhají na finance plynoucí z přestupu hráčů, což je platné pouze pro vybrané sporty. Nemyslím si, že basketbal si může dovolit být závislý pouze na jedné z těchto variant. K dlouhodobé finanční stabilitě vede kombinace multizdrojového financování, které spočívá v účinné spolupráci se soukromými subjekty, v realizaci vlastní ekonomické aktivity a v efektivním využíváním příspěvků. Propracovaná ekonomická analýza a strategie přitom může dlouhodobě fungovat jako růstový stimul pro dosažení budoucích úspěchů. Peníze však nelze jen brát, je třeba za poskytnuté finance nabídnout něco, co daný subjekt ocení. Na jednu stranu to může být viditelnost, úspěch nebo plná sportovní hala. Na druhou stranu má však basketbal sloužit i jako nástroj pro vzájemnou komunikaci, diskuzi nad společnými cíli a pro celkové budování komunity lidí podporujících aktivní styl regionu. Bez vzájemné spolupráce napříč všemi sporty a napříč všemi subjekty, jakkoliv se pohybujícími kolem sportu, to prostě nepůjde.

Nový ročník Kooperativa NBL je za dveřmi. S jakými ambicemi půjde BK Olomoucko do soutěžního ročníku?

Každý generální manažer by měl mít nachystanou jasnou představu o konci sezóny již na jejím počátku, a to jak z pohledu sportovních úspěchů, tak z pohledu samotného fungování klubu. Nikdo to však neřekne, nebo tyto cíle řekne velmi obecně. Já jasnou představu mám. Chci, aby byl v Olomouci basketbal sportem, který láká fanoušky, a který dokáže nabídnout nejen sportovní, ale i částečně společenský zážitek. Chtěl bych, aby fanoušek nešel pouze na 4x10 minut klání dvou soupeřících týmů, ale aby se již na konci sezóny těšil na začátek sezóny nové. Jak a jestli toho dosáhneme? Stejně jako šéfkuchař neprozradí své ingredience, tak ani my nemůžeme dopředu říci, co vše připravujeme. Cíle jsou ale jasné, rok od roku budovat silnější a konkurenceschopnější tým, který bude respektovaným soupeřem nejen v tuzemské soutěži, ale i v mezinárodních turnajích.