SAMIČKÁM SE DAŘÍ Radostné jaro v zoo: narodila se hned dvě velbloudí mláďata

Olomouc - Olomoucká zoologická zahrada má za sebou výjimečně radostné období – v březnu se zde narodila hned dvě mláďata velblouda dvouhrbého. Obě jsou to samičky a obě přišly na svět ve výborné kondici. První se narodila 8. března a o pár dnů později ji následovala druhá. Dvě zdravá mláďata během dvou dnů jsou velkým úspěchem chovu, a zároveň důkazem, že se zdejším velbloudům daří výborně.

První samička, která dostala jméno Lora, vážila po narození 40,5 kg. Její matka je světlá šestiletá samice, která se narodila přímo v olomoucké zoo a pro níž je Lora už druhým potomkem. Druhá samička vážila 42,8 kg. Má jinou matku, ale otce stejného – samce narozeného v roce 2017 v Ostravě. Do Olomouce přicestoval jako roční mládě a stal se otcem už v roce 2019. „Od té doby se v olomoucké zoo velbloudi po delší přestávce množí pravidelně, ale každá matka má obvykle mládě jen jednou za dva roky, protože březost trvá více než rok,“ uvádí zooložka Eliška Veselá.

Díky upravenému metabolismu vydrží velbloudi bez vody až 2 týdny, tolerují více než 20% ztrátu tekutin v těle, což žádný jiný savec nedokáže. Jakmile však dorazí do oázy, mohou během patnácti minut vypít až 150 litrů vody. Velbloud je jediným savcem, jenž má oválné červené krvinky, které mu usnadňují průtok krve v případě dehydratace a současně při nárazovém příjmu tekutin mnohonásobně zvětší svůj objem. Velbloudi mají dobře vyvinutý čich a rozpoznají vodu na vzdálenost 17 km. Hrb neobsahuje vodu, jak se někteří lidé mylně domnívají, ale tuk. Jeho zásoba může dosahovat až 40 kg. V případě nouze ho metabolizují na energii a vodu, ale hrby odvádí i tělesné teplo.

Jedná se o domácí býložravá zvířata domestikovaná asi před 4,5 tisíci lety, chovají se v počtu okolo 1,5 milionu jedinců. Divoce žijí velbloudi dvouhrbí v poušti Gobi a severozápadní Číně v počtu necelých 1000 jedinců.

Jejich srst, která slouží jako velmi dobrý tepelný izolant, je doslova mistrovským dílem přírody a dokáže je chránit před mrazy až – 40 °C. Úzké štěrbiny nozder se při písečné bouři semknou a brání pronikání jemných pískových částeček. Uši chrání husté chomáče srsti a oči dlouhé dvojité řasy. V případě nutnosti zakryje velbloud oční bulvu průhledným víčkem a začne slzet, aby vyplavil případná zrnka písku.

Pociťuje-li velbloud ohrožení, či se potřebuje bránit, používá tři zbraně. Kouše, což je při velikosti jeho tlamy a síle stisku vcelku nebezpečné. Kope – nemá kožní řasu ve slabinách, takže jeho nohy mají velký akční rádius umožňující kopat do všech stran. A plive. Sliny s bachorovou tekutinou a s požvýkanými částicemi potravy střádá a ve chvíli, kdy je munice dostatek a velbloud situaci vyhodnotí patřičným způsobem, vyhledá terč a plivne. Agresivní bývají převážně samci v říji, ale někdy i matky, které brání svá mláďata.