Bělidla: Dotace a developeři zvítězili nad územním plánem

V listopadu otevírá nákupní park na Bělidlech; od počátku jej přitom provázejí kontroverze. Samotný údiv aktivistů nad tím, že i po stavbě Šantovky lze do Olomouce urbanisticky umístit další nákupní centrum (tím spíše hned vedle existujícího Senima a Lidlu) postupem času střídalo naštvání místních podnikatelů kvůli nekonečným dopravním uzavírkám celé čtvrti, jakož i fakt, že investor tak nějak nepodnikal úplně za svoje a na stavbu dostal dotaci neuvěřitelných 45 milionů korun. Zajímavostí pro běžného občana má ale celý projekt mnohem více. Tou nejkontroverznější je celkem podivný vztah stavby k územnímu plánu.

Běžná ekonomika obchodních center tohoto typu funguje přibližně následovně: jste investor a máte podnikatelský plán. Navštívíte banku, protože stavba obchodního centra není zadarmo, a dostanete úvěr. Ten pak splácíte z toho, co dostanete od nájemců obchodních jednotek. Ne tak na Bělidlech; stavbu z významné části zafinancovala dotace (!!) ve výši neuvěřitelných 45 milionů korun na stavbu obchoďáku, a to v místě, kde doslova v sousedství stojí Lidl a především oblíbený obchodní dům Senimo.

Proč by se měly Hodolany a Bělidla oddělit od Olomouce

Protože právě stavba tohoto obchoďáku přinesla další hrátky s loni schváleným územním plánem. Skoro vzniká pocit, že si zde skupinka lidí může dovolit de facto cokoliv. Loni schválený olomoucký územní plán, pocházející z dílny architektonické kanceláře Knesl a Kynčl, se tak stal v podstatě cárem papíru; co je zajímavé, že se tak stalo rukou architekta nového nákupního centra, což je - Knesl a Kynčl. Část areálu tak stojí na plochách, které byly jejich vlastním autorstvím prohlášeny za plochy vyhrazené pro dopravní infrastrukturu, nebo jako veřejné prostranství.

Nově schválený územní plán totiž od počátku obsahuje zrádné články, který říkají, že že územním rozhodnutím, regulačním plánem, územní studií a dohodou o parcelaci se dají měnit hranice ploch veřejných prostranství a ploch pro dopravu - tedy veřejných ploch. Jinými slovy: Územní plán, schválený voleným Zastupitelstvem města, můžete porušit v podstatě bez vědomí tohoto Zastupitelstva tak, že si necháte zpracovat územní studii, kterou nikdo veřejně neprojednává a neschvaluje. Pokud přesvědčíte příslušného úředníka (a někteří se nechají přesvědčit celkem rádi...), stavební úřad vám už musí vydat územní rozhodnutí na vaši stavbu. Nadsázka? Ale vůbec ne. Vítejte v Olomouci. Investory stavby i zmíněné územní studie přitom nejsou nikdo jiný, než pánové Stehlík a Bradáč, což de facto znamená Josef Endl. Otázka tedy zní: pokud by Hodolany a Bělidla získaly na Olomouci samostatnost, byly by hrátky s územním plánem možné, pokud by je schvalovala zastupitelstva jiných obcí?

Hodolany už o samostatnosti diskutují. Bělidla ještě ne

V městské části Hodolany probíhala bouřlivá debata o odtržení se od Olomouce poslední zhruba dva roky. Spouštěčem takových snah rozhořčených místních obyvatel byla pochopitelně přestavba Hodolanského divadla a to, co na jeho místě během loňska a letoška postupně vzniklo. Situaci a vyhrocenou náladu lidí tehdy velmi citlivě vnímal také tehdejší předseda Komise místní části Svatopluk Losert.

Dnes se v Hodolanech tato debata celkem pochopitelně znovu rozvířila, a možná ještě víc, než dřív. Mezi 87 obyvateli Hodolan, mezi nimiž udělal Olomoucký Večerník v uplynulém týdnu krátkou anketu, se pro samostatnost obce vyjádřilo celých 66% hodolanských obyvatel. Většinou právě s ohledem na to, co se právě děje vedle na Bělidlech (viz anketa na straně 3). Názor většiny dotázaných shrnul místní obyvatel Matěj Hrdlička: „Preferuji Senimo. Je to architetonický unikát a nechová se jako žraločí firma. Podobně tady smýšlíme skoro všichni,” řekl mimo jiné v odpovědi na anketní otázku.

-vb-

Co říká opozice?

Tomáš Pejpek, ProOlomouc (architekt)

Kapitalismus bez přívlastků u nás znamená, že vedle sebe může být třeba pět nákupních center - to nikdo neřídí. U nákupního centra Bělidla jsou ale zajímavější dvě věci: investor získal na nákupní centrum 45 miliónů z evropských dotací - je to efektivní využití veřejných peněz? A zadruhé - areál má být v další etapě dostavěn až ke křižovatce Na pile. Obchodní centrum projektoval autor olomouckého územního plánu a světe div se - budovy nákupního centra budou stát i na ploše, kterou územní plán rezervoval pro veřejné plochy. Našla se v územním plánu taková klička. Díky tomu nezbyde místo pro cyklisty a ti tam budou nadále jezdit v těžkém provozu spolu s auty, a na chodnících kolem křižovatky se sotva vyhnou dva kočárky. A to jsme na tak důležité výpadovce z města, jako je třeba Lipenská nebo Brněnská. Jak se tedy staráme o využití veřejných peněz, dobré řešení dopravy a o bezpečnosti lidí?

Roman Nepšinský, Svobodní

Mě moc nenapadá, co k tomu říct. Samotné nákupní centrum v blízkosti jiných obchodů apod., po tom by městu/kraji mělo být putna (schvaluje se územní plán a pak už musí být rovné podmínky v jeho využití) a je věcí toho investora, jestli se mu to vyplatí a budou mu tam chodit lidi. Ale pokud se nepletu a na to by chtělo poukázat, na stavbu se využila dotace, která významně křiví trh, tj. možná bez ní by ani ten investor nestavěl. Dotace 45 milionů korun se mi těžko chápe.