Lanýžové degustační menu

Dvaatřicetiletá dáma Olomoucká zoologická zahrada se rozloučila s medvědicí Bárou

Olomoucká zoologická zahrada se rozloučila s medvědicí Bárou
Oblíbená medvědice Bára občas zahajovala i komentovaná krmení.

foto: ZOO Olomouc

15. 11. 2019 - 20:00

32 let je požehnaný věk, zvlášť pokud se pojí se životem malajského medvěda. Samice Bára byla tváří olomoucké zoo od 10. června 1988. Vítala návštěvníky mezi prvními. Několik let dokonce zahajovala i oblíbená komentovaná krmení. Její život však poslední týdny už nebyl plnohodnotný. Ba co víc, chřadla před očima, přestala přijímat potravu a jakékoliv setrvání na tomto světě jí přinášelo už pouze útrapy.

„Proto jsme se po dohodě s ošetřovatelkou, zoologem a veterinářem rozhodli zajistit Báře důstojný odchod,“ vysvětluje ředitel zoo Radomír Habáň.

Chov v ZOO Olomouc

Bára se narodila patrně v roce 1987 ve Vietnamu. Do Olomouce se dostala v roce 1988. Traduje se historka, že byla zabavena tamním pašerákům a směnou za trabant přivezena se svým budoucím partnerem Oskarem do ústecké zoo a z ní už do té olomoucké. Oskara později nahradil Toro, celkem s nimi přivedla na svět 3 mláďata.

Rozmnožování malajských medvědů v zajetí je obtížné, o to většího věhlasu se díky Báře Zoo Olomouc dostalo. Na stáří jsme ji ponechali domov, na který byla přivyklá. Současně ale toto zařízení dnes už neodpovídá chovatelským standardům, a je potřeba postavit expozici novou. Do doby, než se tak stane, nebude chov medvědů malajských obnoven.

Obecné informace

Žlutooranžová skvrna na hrudi mu u Angličanů vynesla přezdívku „sluneční medvěd". Jedná se o nejmenší druh medvěda, jediný krátkosrstý, žije u rovníku. Samice váží cca 40, samec pak 60 kg. Řadí se k všežravcům, miluje med, ovoce, nepohrdne hmyzem, drobnými savci, ač živočišná složka tvoří minimum jeho potravy. U nás dostávala i kuřecí maso a rybu. Svůj dlouhý jazyk vysune až na 25 cm, aby se dostal k potravě. Umí skvěle šplhat, drápy mu pomáhají v lezení na stromy, také jimi vyhrabává termitiště. Hnízda si dělá ve větvích stromů. Žije samotářsky, samec se samicí se potkává pouze v období páření. Kolem krku má velmi volnou kůži, která mu slouží jako obrana v nebezpečí při setkání s tygrem, neboť se při jeho útoku může otočit a vymanit ze sevření.

Ohrožení v přírodě

Přirozený domov medvědů malajských vlivem kácením deštných pralesů a vysazováním palmy olejné se zužuje. Medvědi jsou také odchytáváni pro chov na farmách, kde se jim odebírá žluč. Na smyšlené účinky medvědí žluče se bohužel odvolává i tradiční čínská medicína, která medvědí žluči přisuzuje léčivé účinky. Současný vývoj ukazuje, že čínská vláda dlouhodobě počítala s tímto "medvědím průmyslem“. Život medvědů v těchto farmách je však neúnosný. Jsou drženi v malých klecích, kde se nemohou ani otočit a jsou dvakrát denně podrobeni odebírání žluči. K zajištění pohodlného přístupu ke žlučovému měchýři medvědů je v krajině břišní proveden řez, který vytváří průchod až k měchýři. Tento průchod je otevírán dvakrát denně pomocí trubice nebo kovové tyčinky, které umožňují průtok žluči. Někdy je katétr zaveden trvale. Medvědi bývají také znehybněni v železných korzetech.

"Dle ošetřovatelek Veroniky Peterkové a Anety Rakusové byla Bára hodná a přátelská. Báro, byla jsi nejen sluneční medvěd, ale i naše sluníčko. Tak utíkej někam, kde Ti zase bude svítit a hřát Tě. A v Praze pozdravuj Oskara," řekla mluvčí zahrady Iveta Gronská.

Další články