Rozhovor Starostovi Hněvotína dochází trpělivost

Musíme si chránit životní prostředí tam, kde žijeme. Máme tady víc než 1800 občanů a chceme využívat i okolí obce, přírodu, polní cesty, mít cyklostezky. Proto jsme se rozhodli se zemědělci v okolí domluvit na tom, jak bude okolí obce vypadat. Chceme se dohodnout na kompromisu, který bude vyhovovat oběma stranám. Vyřešit, kde třeba bude vodní nádrž, kde osázíme cesty stromy, vytvoříme remízky apod.

Nadšení nebyli (směje se). Ale my jsme s tím počítali, že budou bojovat za své zájmy. Ale pochopitelně musíme být tvrdí. Obec Hněvotín vlastní nějakých 38 hektarů a když jim dáme výpověď, tak všechny ty polní cesty apod. vytvoříme sami. Tím rozbijeme velké lány polí. Takže budou muset ty padesáti hektarové (od příštího roku budou povolené snad jen 30 hektarové) lány přerušit. Chceme tam vysázet stromy a normálně tu hanáckou desku, kde jsou ty lány opravdu 50 nebo 60 hektarů, rozčlenit.

Samozřejmě máme jejich podporu. Seznamovali jsme je s tím i ve zpravodaji apod. Dělali jsme petici, psali jsme stížnost na zastupitelstvo Olomouckého kraje, hejtmanovi Olomouckého kraje a tak dál a tak dál. Celá situace se nestala z čista jasna, má to svůj vývoj.  „Točíme se“ kolem toho už rok. A občané jsou s námi za jedno. Volí si nás, abychom hájili jejich zájmy. 

A pochopitelně organizační a územně plánovací otázky a tak dál by nemohli řešit sami občané. Bez vedení obce se to neobejde. My jsme ve středu dění. Proto tuto iniciativu vedeme my.

Určitě. Chceme dělat vodní nádrž, vytvářet remízky, vysazovat stromy kolem polních cest. Zároveň chceme vybudovat cyklostezky kolem cest na zemědělské půdě. Takže se dá říct, že chceme sladit zájmy občanů se zájmy zemědělců. Protože oni se vlastně tváří, jako by obec byla osídlené centrum ohraničené ostnatým drátem a všechno, co je dokola, tak to už je zemědělců.

Ale tak to není. Obec je celé území katastru obce, takže i okolí zastavěné části. I ta zemědělská pole jsou obec. Takže do toho musíme mluvit.

Vadí nám i to, že zemědělci volí takové plodiny, které nevyžadují lidskou sílu. Raději nasadí cukrovku, řepku a podobné plodiny, které jsou spíš technického rázu. Dřív tam byly brambory, rajčata, jahody, cibule, zelí a vše možné. A dneska na to nejsou lidi, takže samozřejmě volí tyto plodiny, po kterých je poptávka na trhu, ale co týká té technologie zemědělské je to pro ně jednodušší. Ale to my nemůžeme ovlivnit. Chceme se zemědělci spolupracovat, ne bojovat. Přece jen udržují krajinu, stát je podporuje, dostávají dotace, ale chceme sladit jejich i naše zájmy. Najít řešení, které bude vyhovovat oběma stranám.

 

Negativní ohlasy jsem zatím zaznamenal jen ze strany právě těch zemědělců, což je pochopitelné. Ale o jiných nevím. Zatím se nenašel občan Hněvotína, který by byl proti vodní nádrži, nebo který by byl proti vysazování stromů. (usmívá se)  Ale když jsem jednal se zemědělci, tak měli samozřejmě spoustu svých argumentů. Ale já jsem jim říkal, že budeme hledat optimální řešení.

 

Sice to s hospodařením zemědělců přímo nesouvisí, ale je to v podstatě podobné téma. Řešíme tady vlastně rozšiřování technologického parku (biomedicínské centrum). Olomoucký kraj se rozhodlo, že to dá do změn územního plánu. Odhlasovali si to. A my s touto změnou nesouhlasíme a podáváme proti tomu žalobu. Tak uvidíme, jak rozhodne soud, jak to dopadne. Jestli v náš nebo jejich prospěch. A podle výsledku se pak zařídíme. 

Je tam spoustu zarážejících věcí. Je zvláštní, že biomedicínská centra v zahraničí nemají ani čtyři hektary a u nás se mluví hned o 44 hektarech. Ve stavebním záměru jsou zahrnuty nějaké servisní služby a podobně. A do toho lze zahrnout úplně všecko, včetně třeba ubytoven. Kromě toho od centra dala ruce pryč jak Fakultní nemocnice, tak Univerzita Palackého. Obě instituce se k tomu již vyjádřily. A proto se bojíme, že plocha se zastaví, pod jakoukoli záminkou (v tomto případě pod záminkou vybudování biomedicínského centra) a pak už to investoři využijí na cokoli jiného.

Bojíme se toho, že když budeme souhlasit s biomedicínským centrem, nebo ten boj prohrajeme, dojde k zastavění plochy 44 hektarů orné půdy a biomedicínské centrum se nakonec nezprovozní. Je logické, že pak investoři budou hledat uplatnění pro svůj majetek. Což pak muže znamenat cokoli.

 

Je to zájem kraje, je to zájem společnosti GEMO. Takže už tady bylo několik jednání. Společnost GEMO buduje zástavbu na kraji Olomouce už snad deset let a stále se přibližují k Hněvotínu. Před časem jsme měli zájem a chtěli jsme umožnit zástavbu kvůli pracovním místům. To bylo zhruba v roce 2005, 2007, kdy byl nedostatek pracovních míst, takže jsme jim vyšli vstříc. Ale to jsou haly na jižní straně obce, u dálnice. Ale teď se tlačí blíž a blíž k Hněvotínu a nám se to nelíbí.

Nic takového není. My jsme byli na tom zasedání, kde se o změně plánu rozvoje Olomouckého kraje (změna 2a) jednalo. Ale nijak to nezdůvodňovali. Jen to bylo přidáno do usnesení a pan hejtman řekl, že se vyjádří hlasováním. Takže se hlasovalo, ale nikdo nepovažoval za nutné nám zdůvodňovat, proč to tak má být. Pořád zastavění takto velké plochy odůvodňují biomedicínským parkem a my samozřejmě máme to vyjádření ředitele Fakultní nemocnice i rektora univerzity. Ti v tom zatím nejedou, protože neví, kdo by to financoval. Prostě oni nevědí, že by se něco konkrétního připravovalo, takže se to jeví čistě jako jen investiční zdůvodnění, nic jiného.

Chtěli bychom, aby soud rozhodl v náš prospěch. To je zásadní. My bychom neradi, kdyby se k Hněvotínu přiblížila další zástavba. Netoužíme, aby lokalita technologického parku splývala s naší obcí. Už tak tu máme haly na jižní straně obce, jsou sice pěkné, úplně to obec nehyzdí, ale netoužíme žít mezi halami. Chceme tady mít přírodu, třeba nějaký biokoridor, široký pás zeleně, vysoké stromy. Prostě aby byl zachován vesnický a venkovský ráz obce. Kromě toho nechceme opominout ani otázky, které by s vybudováním dalších budov v okolí obce vyvstaly. Mluvíme tady třeba o čerpání spodních vod, vsakování apod.

 

A pokud by rozsudek byl v náš prospěch, nebráníme se dalšímu jednání ohledně menší části plochy někde na hranici s městem Olomouc. Ale nechci teď předbíhat. Ale pokud bychom vyhráli, rozhodně nechceme tvrdohlavě trvat na tom, že soud rozhodl v náš prospěch a „už nám dejte pokoj“. Tak to v plánu nemáme. Chceme spolupracovat, budovat cyklostezky apod. Nicméně 44 hektarů nepřipadá v úvahu.

Text žaloby už mám u sebe. Paní magistra ještě něco dolaďovala a čekala na jeden dokument. Takže do vydání tohoto čísla by měla být žaloba podaná. A soud by měl podle zákona rozhodnout veřejně správní žalobu do 60 dní. 

Ale pokud bychom prohráli, tak existují ještě možnosti v rámci stavebního zákona, jak projekt dál ovlivňovat. Budeme se vyjadřovat ke každé stavbě. Můžeme ovlivňovat výšky budov, hustotu zástavby atd. Takže nějaké možnosti případně ještě existují. 

Teď je rozhodující výsledek krajského soudu. A protože jsou volby, tak samozřejmě neexistují žádná kategorické stanoviska. (usmívá se) To polici před volbami nedělají. A vím že kandidáti STAN jednali s hejtmanem, jestli by bylo možné projednat tento projekt znovu. A hejtman odpověděl, že zřejmě by to bylo možné v rámci podzimního jednání. Ale já jsem k tomu trochu skeptický. Těžko říct, co se stane.