ANKETA Co se kde v letošním roce opravdu povedlo?

Prosinec je posledním měsícem roku, což vybízí k rekapitulacím a ohlédnutím. Obrátili jsme se proto tentokrát na starostky a starosty měst a obcí v našem regionu s jednoduchou anketní otázkou.

František John, starosta Zábřehu: Podle ohlasů občanů i finanční náročnosti byla nejdůležitější letošní akcí rekonstrukce kulturního domu. Investice ve výši 130 milionů korun proměnila budovu ze sedmdesátých let v moderní prostor. Součástí rekonstrukce byla přístavba, která vytvořila kvalitní zázemí pro návštěvníky, včetně nové kavárny. Budova byla vybavena moderní audiovizuální technikou. Kulturní dům se stává nejen místem pro koncerty, divadla či plesy, ale i otevřeným prostorem pro inspirativní setkávání, vzdělávání a každodenní život. Vytváří zázemí pro velké kulturní události i drobné komorní akce. Město Zábřeh je kvalitní kulturní nabídkou vyhlášené, kulturní dům je toho podmínkou i výrazem.

Šárka Havelková Seifertová, starostka Loštic: Za jednu z nejdůležitějších investic zahájenou v tomto roce považujeme vybudování nové rozvojové plochy pro bydlení. Již v příštím roce zde vznikne 23 stavebních parcel pro individuální výstavbu rodinných domů a 12 parcel pro řadové domy. Tím však rozvoj území nekončí. Do budoucna plánujeme projekt doplnit také o výstavbu pěti bytových domů se zhruba 40 byty, pro které je v území již nyní vyhrazen prostor.

Stejně jako mnohá další města se i my potýkáme s úbytkem nově narozených dětí. Rozšíření nabídky dostupného a kvalitního bydlení v různých kategoriích proto vnímáme jako jednu z klíčových cest, jak tento trend zvrátit a přilákat do města mladé rodiny. Jsme si vědomi, že přirozená obnova obyvatel je jedním ze základních pilířů dobře prosperujícího a životaschopného města.

Jiří Rozehnal, 2. náměstek primátora Prostějova: U nás máme dva velmi významné projekty ze zcela odlišných oblastí. Dne 5. prosince proběhlo slavnostní otevření nového pavilonu Mateřské školy Čechovice. Tato významná investice představuje zásadní modernizaci zázemí pro předškolní vzdělávání v této části města. Projekt zahrnoval demolici dvou nevyhovujících objektů a jejich nahrazení moderní jednopodlažní přístavbou pro tři oddělení s celkovou kapacitou 70 dětí. Součástí projektu byla také úprava školní zahrady, která bude dokončena z klimatických důvodů v první polovině příštího roku. Druhým důležitým úspěchem je dokončení nového dopravního terminálu v ulici Újezd. V listopadu jsme zde otevřeli nový dopravní terminál autobusové dopravy, který nabídne moderní zázemí cestujícím i komfortnější provoz dopravcům. Nejde jen o dopravní uzel, ale i o moderní veřejný prostor, který spojuje funkčnost, estetiku a udržitelnost.  

Petr Vrána, primátor Přerova: Po více než dvaceti letech čekání, příprav a složité výstavby se Přerov 19. prosince dočká otevření posledního úseku D1 mezi Říkovicemi a Přerovem. Město se podílelo na výkupech pozemků, přípravách i řešení kompenzací pro místní část Dluhonice, kterou dálnice protíná; významnou roli při vyjednávání sehrál i tehdejší Babišův kabinet a hejtman Okleštěk. Očekáváme, že městem projede o 70 procent kamionů méně, zvýší se bezpečnost a sníží hluk i emise. Zlepší se dostupnost průmyslových zón a možnosti pro logistiku, výrobu i služby, vzniknou nová pracovní místa. Přerov bude atraktivnější pro investory do bytové výstavby. Ve stejný den bude navíc zprovozněn i úsek D55 z Olomouce do Kokor, který po prodloužení do Přerova v roce 2029 vytvoří strategické propojení jihu regionu.

Miroslav Žbánek, primátor Olomouce: Někdy se zdá, že jen střídáme den za dnem, týden za týdnem, přeskakujeme z měsíce na měsíc. Co bylo nové v dubnu, je v červenci přebito tisícem dalších zpráv, názorů a novinek a v prosinci po tom zůstane jen vybledlá vzpomínka. Některé zkušenosti však lidem zůstanou v paměti dlouhé roky. Před rokem jsme zblízka viděli, čeho všeho je schopná rozbouřená voda. Během několika minut dokáže zmařit lidské životy i desítky let poctivé práce. Proto považuji za mimořádně důležité, že byla dokončena další etapa protipovodňových opatření na Nových Sadech a v Nemilanech, která přinese větší klid a bezpečí zhruba 2 500 obyvatelům. Připomenu také, že od února opět jezdí tramvaje po modernizované trati na Novou Ulici. A pak jsou tu i menší projekty, které možná neoznačíme za velké, ale na kvalitu života ve městě mají stejně významný vliv, opravené chodníky, silnice, zastávky či modernizované školy a školky.

Pavel Kuba, starosta Mohelnice: Podařilo se nám v tomto roce rozšířit síť cyklostezek z Mohelnice východním směrem a překonat, jak hlavní železniční trať Praha-Přerov- Ostrava, tak řeku Moravu i s její  náhonem od vodní elektrárny. Investiční akce s celkovým finančním nákladem 70 mil. Kč s unikátním cyklistickým podjezdem pod hlavní železniční tratí Praha-Ostrava prováděná za plného provozu a s vybudováním 4 mostů přes řeku Moravu a potok Rohelnici propojuje Mohelnici se Stavenicí v jednom směru a Třeštinu a její místní část Háj v druhém směru. Výsledkem je přemístění 4. Moravské stezky z vytížené silniční komunikace na kratší, bezpečnější a navazující úsek cyklotrasy z Mohelnice směr Jeseník. Cyklista tak může z Mohelnice až do Leštiny jet mimo silniční komunikace nebo před náhonem vodní elektrárny řeky Moravy odbočit do Stavenice a Třeštiny. Pokud by se podařilo navázat na hotový cyklistický úsek do Stavenice chybějícím cyklistickým úsekem ze Stavenice do Úsova, pak by cyklista mohl v tomto směru pokračovat po zbudovaných cyklostezkách do Uničova-Šternberka nebo Uničova-Litovle-Olomouce. 

Viktor Kohout, starosta Litovle: Dokončili jsme několikaletý projekt stavby dvou solárně sušících polí s kapacitou 3500 tun mechanicky odvodněného kalu za rok. Jednalo se o velkou akci v hodnotě přes 100 milionů korun včetně dotace. Účelem této stavby je plnit požadavky legislativy při nakládání s kalem a zajistit jeho energetické využití. Výstupem stavby je až z 80 % vysušený čistírenský kal, který je vhodný pro energetické využití. Při vstupní kapacitě 3 500 tun odvodněného kalu má ze zařízení vystupovat 933 tun usušeného kalu. Návratnost investice je kolem pěti let. Výsledkem projektu je ekologická, energeticky nenáročná technologie, která pomocí solární energie přemění čistírenský kal na materiál vhodný k dalšímu energetickému využití. Svého druhu je to teprve druhá stavba v České republice. My jsme se inspirovali obdobnými projekty v Německu a Rakousku.