Historie olomouckých staveb: Krajinská lékárna

Krajinská lékárna stojí jako historický dům v centru hanácké metropole, na Horním náměstí, naproti olomoucké radnice, směrem k Dómu. Jak už název napovídá, už staletí slouží jako lékárna, od nedávné doby je také vedená jako nemovitá kulturní památka na území České republiky.

Jde o třípatrovou budovu, která má mansardovou střechu a nese si s sebou také doklady dalšího stavebního vývoje. Původní vzhled byl gotický, jádro se dochovalo dodnes, jsou zde ale vidět také pozůstatky renesanční a barokní kultury, kdy docházelo k úpravám. Současná podoba pak nese prvky klasicistní a empírové. A to díky přestavbě z roku 1818. Mírných změn se pak budova dočkala v roce 1929. 

Hlavní strana domu směrem na Horní náměstí má dva vstupy a pět okenních os, zatímco boční strana směrem do ulice Ostružnická je už jen dvouosá. Přízemí je kamenné a horizontálně bosované, fasáda je jednoduchá a hladká. Okna mají šambránové zdobení a jsou zde také kazety se štukovým dekorem. Nároží domu zdobí reliéf šachované orlice. V interiéru jsou pak zachované pozdně gotické niky a nástěnné malby.

Dům krajinské lékárny patří mezi historicky nejpamátnější domy v hanácké metropoli. Kdysi se v jeho sousedství nacházela rybí tržnice. A narodil se zde například biskup Marek Khuen. Lékárna je v budově provozovaná od začátku 15. století, první jméno vedoucího je známo od roku 1571, kdy ji vedl lékárník Faustin Prims. Během let se vystřídala spousta majitelů, nejvýznamnější z nich je podle historických pramenů rodina Schrötterů. Díky tomu se dům stal rodným pro bývalého olomouckého starostu Karla Schröttera nebo chemika Antona Schröttera, objevitele červeného fosforu.  Označení, pod kterým ho známe dnes, je známé od konce 18. století, kdy se domu začalo říkat Krajinská lékárna U černého orla (Landschafts Apotheke Zum schwarzen Adler).

Stejně jako řada jiných budov byla i krajinská lékárna po druhé světové válce v poválečném období znárodněná a začleněna do Okresního ústavu národního zdraví. Až po roce 1993, tedy rozdělení Československa, se podařilo lékárnu obnovit v soukromých rukou pod názvem Krajinská lékárna. Zajímavostí také je, že v podkroví lékárny se do dnešních dnů dochovalo obsáhlé herbárium z druhé poloviny 18. století.